- Obecné pojmy, základní zásady
- Dodatečné stavební práce
- Kvalifikace
- Soupis prací
- Hodnocení nabídek
- Výběr dodavatele
- Ostatní (nezařazené)
- Elektronizace
- Profil zadavatele
- Dotazy k zákonu 137/2006 Sb.
Otzky a odpovdi
Forma archivní dokumentace předáváná administrátorem
Pokud je veřejná zakázka podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání VZ zadávána v souladu s § 211 prostřednictvím elektronického nástroje, jakým způsobem by měl smluvní zástupce zadavatele po ukončení VZ zadavateli předávat zakázku - tisknout, na CD nebo přes úschovnu? A co bychom jako smluvní zástupce zadavatele měli archivovat u nás?
Předkládání vzorků a elektronická komunikace
Zadavatel hodlá jako součást nabídky požadovat předložení vzorků. V ustanovení § 211 odstavec 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek je pro tyto účely popsána výjimka z elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. Je tato výjimka vztažena na celé zadávací řízení či jen na vlastní předložení vzorků?
Je položkový rozpočet obchodní tajemství?
Dodavatel, s nímž byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, označil v nabídce svůj položkový rozpočet za obchodní tajemství. Může zadavatel takový dokument uveřejnit na profilu zadavatele?
Termín vrácení jistoty
Dle § 41 odst. 6, písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty. Je tím myšleno po Oznámení o výběru dodavatele nebo až po podpisu smlouvy s vítězným dodavatelem a vrací zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení jistotu ve stejnou dobu, nebo někomu dříve?
Patří uzavření smlouvy do povinné elektronické komunikace?
Dle § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky. Je nějaký odborný názor na to, jakým krokem povinná elektronická komunikace končí? Patří do této povinné elektronické komunikace i podpis smlouvy nebo se smlouva může podepisovat fyzicky?
Okamžik rozhodnutí o výběru dodavatele
Má zadavatel rozhodnout o výběru dodavatele před žádostí o předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci (tomu nasvědčuje zákonné znění, když k takové výzvě opravňuje zadavatele jen vůči vybranému dodavateli) nebo až po této žádosti, čemuž nasvědčuje obsah oznámení o výběru dodavatele, kde mají být příslušné doklady, resp. jejich výčet součástí oznámení o výběru?
Uveřejňování vysvětlení ZD pouze na profilu zadavatele
Zadavatel zadává veřejnou zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení. K podání nabídky vyzval 6 dodavatelů a současně uveřejnil celou zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. V zadávacích podmínkách si vyhradil, že vysvětlení či změnu zadávacích podmínek bude uveřejňovat na profilu zadavatele. Jak má zadavatel postupovat v případě vysvětlení zadávací dokumentace či doplnění zadávacích podmínek.
Obsah oznámení o výběru
Podle § 123 ZZVZ má být k oznámení o výběru dodavatele přiložena i zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Toto ustanovení se však nevztahuje na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení. Jaký má být obsah oznámení o výběru dodavatele v tomto typu zadávacího řízení?
(Ne)uveřejňování smluv na profilu zadavatele
Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1. Skutečně uhrazenou cenu není zadavatel povinen uveřejnit, pokud není povinen uveřejnit smlouvu podle odst. 1. Takže skutečně uhrazenou cenu zadavatel neuveřejňuje u smluv, které jsou uveřejněny podle jiného právního předpisu. Je tento názor správný?
Prokazování kvalifikace čestným prohlášením a jeho uvedení v oznámení o výběru dodavatele
Dodavatel může v nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Až před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vždy vyžádá předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Znamená to, že zadavatel posoudí kvalifikaci vybraného dodavatele pouze na základě čestného prohlášení? To by však znamenalo, že součástí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 písm. b) ad. 1 a 2 bude uvedeno „čestné prohlášení“?
Kód položky v rozpočtu neodpovídá popisu položky
Rád bych se dotázal na tento nešvar v rozpočtech poskytovaných zadavateli veřejných zakázek. V rozpočtu je uvedena položka s jednoznačným kódem, který je ovšem v zásadním rozporu s textovou částí (popisem) položky. Zakázka je vysoutěžená a nyní dojde na to, co je závazné. Zadavatel zjevně uvedl uchazeče v omyl. Buď měl kód „znehodnotit“ nebo měl být popis v souladu s kódem. Zadavatelem poskytnutý rozpočet se přímo odkazuje na cenovou soustavu RTS
Vymezení nekonkrétní položky standardem
Jak lze vymezit standard např. u podlahovin – třeba u keramické dlažby, když ještě není vybrán typ dlažby a chtěli bychom v těchto položkách sjednotit cenově firmy v tendru. U neveřejného tendru a vlastních investic to dělám tak, že napíšu položku „Dodávka dlažby“ a pod ni např. uvedu…Položku oceňte částkou 450,-Kč. Tím mám zajištěno, že se mi firmy v podlahovinách, obkladech…“nerozvezou“ cenově, mám je v tomto sjednocené. Firmy to také uvítají, protože jinak by nad podobnými položkami s velkými výměrami bylo velké taktizování a dlouhé úvahy. Jak to udělat v našem případě pro veřejnou soutěž (IROP)?
Položka na výrobní dokumentaci
Mohu mít v samostatné položce v rámci stavebního objektu např. „Výrobní dokumentaci pro ocelové schodiště“? Nepřesune se mi to potom v nákladech do Projektu? Může to být ve stavbě? (Nenastane nesoulad v hlavních a vedlejších aktivitách?)
Vlastní položky v soupisu prací
Jak mnoho R-položek (položek vlastních) lze v rozpočtu mít? Je mi jasné, že na co existuje položka RTS, mělo by se zadávat v cenové soustavě. Ale mohu mít jako vlastní položku i takovou položku (např. skladbu podlahy), která by se prakticky dala rozpoložkovat z větší části položkami cenové soustavy a z části vlastními, ale nebylo by to tak přehledné? Tím myslím, zda mohu vlastní položky použít i ve větším množství, když je řádně popíšu?
Stanovení hodinové sazby v rozpočtu
Lze použít v položce HZS? Stačí k tomu prostě popsat, že jsou to např. zednické výpomoci pro EL?
VRN jako součást soupisu prací
VRN a ON – když mám výkaz výměr zpracovaný klasicky na objekty, musím mít VRN+ON samostatným rozpočtem (soupisem prací) pro celou stavbu? (Rozpočty k žádosti zpracoval rozpočtář od projektanta tak, že u stavebních rozpočtů VRN + ON vůbec neuváděl, profese - některé měli VRN+ON na konci rozpočtu jako součást výkazu výměr, Elektro mělo samostatný rozpočet na VRN + ON). Potřebuji upřesnit, co je a není možné. Máme tedy pro tendr zrušit VRN a ON u profesí a vytvořit samostatný soupis prací v samostatném rozpočtu pro celou stavbu?
A je to takto nutné, nebo lze, jako dříve, se v soupisu prací a dodávek VRN a ON nezabývat a mít za to, že k daným položkám rozpočtu ocení VRN a ON firmy podle svých zvyklostí, třeba každá jinak (požadavkem je přece kompletní stavba). Jedna firma třeba chce účtovat koordinaci, nebo mimostaveništní dopravu, jiná ji zakalkuluje do cen…. Tím, že bych vytvořila samostatný soupis prací, kde musím vše popsat, se pouštím na tenký led a musím vyjmenovat všechny VRN a ON, a to i takové, které třeba firma nechtěla účtovat (třeba ta koordinace) a měla je zohledněny jiným způsobem v ceně. V jedné z profesí měli v Ostatních nákladech jako poslední položku i „Ostatní pomocné náklady, práce a dodávky, služby a výkony výše neuvedené“ s dovětkem „Finanční rezerva požadovaná objednatelem jako součást smluvní ceny“. Lze to takto mít? Mám za to, že rezerva nemůže být v rozpočtu. Nelze z VRN a ON prostě vyklouznout poznámkou v zadání, že do cen jsou započteny veškeré náklady, nutné k provedení díla atd.? Abych se přiznala, moc mi ten způsob samostatných VRN a ON nesedí, zdála se mi lepší ta varianta, kdy se dávaly VRN do krycího listu podle zvyklostí firmy.
Mimořádně nízká nabídková cena
Obracím se na vás se žádostí o odbornou radu. V soutěži o veřejnou zakázku ještě podle zákona č. 137/2006 Sb. byly podány nabídky. Hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla stanovena nejnižší nabídková cena. Při posuzování nabídek bylo zjištěno, že firma s nejnižší cenou nabídla část dodávek a prací (dodávka a montáž ocelových nosníků) za cenu, která tvoří cca 10% ceny nabídek ostatních firem, přičemž z celkové ceny šlo o cca 5%.
Firma byla vyzvána ke zdůvodnění těchto mimořádně nízkých cen. Předložená kalkulace obsahovala ceny nereálné, jak dodávek (za výrobu a montáž ocelové konstrukcí 6 Kč/kg), tak mzdové náklady (u konstrukce o hmotnosti 500 kg uvedeny mzdové náklady 93 Kč). Je možné (nebo vhodné) firmu vyloučit, když celková cena je pouze o několik tisíc korun nižší, než u dalších dodavatelů, kteří předložili nabídku?
Špatné vzorce v rozpočtu
Jak postupovat, pokud byla zjištěna chyba v součtu položkových rozpočtů již v ukončeném zadávacím řízení, kde byla již uzavřená smlouva. Uchazeč byl v rámci řízení jediný, kdo podal nabídku. Tato chyba nebyla v rámci posuzování nabídek odhalena, až následně, v průběhu plnění zakázky. Uchazeč měl uvést cenu vyšší, bohužel některé položky nebyly započteny do celkového součtu vzhledem k chybně nastavenému vzorci v položkovém souboru.
Ustanovení komise pro otevírání obálek
Nový zákon již neobsahuje žádná procesní pravidla pro ustanovení komisí pro otevírání obálek s nabídkami ani pro posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel by přesto rád obě komise ustanovil. Jak má zadavatel postupovat?
Předložení originálů vybraným uchazečem
Zadavatel požádal podle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vybraného dodavatele o předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Dodavatel předložil zadavateli doklady, které jsou odlišné od kopií dokladů, které byly zčásti v nabídce vybraného dodavatele. Má zadavatel trvat na stejných dokladech, jaké byly v nabídce dodavatele, nebo může přijmout i doklady jiné?
Zásada přiměřenosti
V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je nově obsažena v § 6 zásada přiměřenosti. Jak má zadavatel postupovat, aby tuto zásadu neporušil? Názor na to, co je a co není přiměřené, je velmi subjektivní.
Dodatečné práce
Máme zadanou veřejnou zakázku za účinnosti předchozí právní úpravy. Smlouva byla uzavřena se soutěžní cenou 16.357.520,- Kč bez DPH. Nyní se na stavbě vyskytly dodatečné stavební práce spočívající v provedení jiné trasy kanalizační přípojky, než bylo původně projektem předpokládáno (v místě navržené trasy bylo zjištěno jiné podzemní vedení). Cena nové kanalizační přípojky činí dle předběžného návrhu dodavatele 710.600,- Kč bez DPH a v důsledku této změny se nebudou provádět původně plánované stavební práce (původní trasa přípojky) v hodnotě 565.350,- Kč bez DPH. Jak má zadavatel v tomto případě postupovat?
© 2017, RTS, a.s. | Lazaretní 13 | Brno | 615 00
Obsah tohoto webu můžete stahovat k využití pouze pro své osobní nekomerční potřeby. Není dovoleno tento obsah pozměňovat nebo dále reprodukovat.
Web ani žádná jeho část nesmějí být kopírovány, uchovávány v rešeršním systému nebo přenášeny jakýmkoli způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu, ani zveřejněny bez předchozí dohody a písemného svolení provozovatele.