Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil na svých stránkách obecné stanovisko k aplikaci § 46 ZZVZ, doplněné několika rozhodnutími k téže problematice. Vybrané příklady tam uvedené však představují nekomplikované situace, se kterými si každý, alespoň trochu znalý zadavatel poradí. Přesto lze metodické stanovisko Úřadu vnímat pozitivně jako návod k správnému postupu zadavatele. Celé stanovisko naleznete na stránkách Úřadu.
Po delší době vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pravomocné rozhodnutí se sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, které široce popisuje názor Úřadu na přiměřenost požadavků zadavatele na kvalifikaci dodavatelů.
Podle prohlášení Centra pro regionální rozvoj ČR nebude u veřejných zakázek hrazených z prostředků IROP uznáván požadavek na předložení certifikátu TZÚS (osvědčení realizátora systému ETICS a osvědčení podle ČSN 74 6077 (okna a dveře), v rámci zadávacích podmínek zakázky jako oprávněný.
Po delší době vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pravomocné rozhodnutí se sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, které široce popisuje názor Úřadu na přiměřenost požadavků zadavatele na kvalifikaci dodavatelů. V tomto článku se budeme věnovat referenčním stavbám, v dalším se zaměříme na další kvalifikační požadavky.
Od 1. ledna 2021 platí novela stavebního zákona, která stanoví pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce povinnost vést elektronický stavební deník.
Poměrně skrytě se v souvislosti se změnou zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností změnil i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, kde vlivem poslanecké iniciativy dochází k rozšíření § 6 ZZVZ o odstavec 4, který zní:
Od 1. 1. 2022 se mění finanční limity pro veřejné zakázky.
Jednou z nejčastějších příčin žádostí dodavatelů o vysvětlení zadávací dokumentace bývá rozpor mezi výkresovou a textovou částí projektové dokumentace a mezi soupisem stavebních prací, dodávek a služeb. Dodavatelé vznášejí žádosti, v nichž upozorňují zadavatele na možné rozpory a požadují jejich vysvětlení či uvedení na správnou míru. Kdykoliv zadavatel na základě podané žádosti (i z vlastního podnětu) upraví dříve předaný soupis stavebních prací, jedná se o změnu zadávací dokumentace ve smyslu § 99 ZZVZ, a to bez ohledu, na to, jaký je rozsah provedených změn (úprav). V takovém případě je v souvislosti s provedenou změnou nezbytné respektovat ustanovení § 99 odstavec 2 ZZVZ, podle kterého platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek přinesl změnu v oblasti zadávání sektorových veřejných zakázek. Dříve používaný pojem sektorový zadavatel byl nahrazen pojmem sektorová veřejná zakázka.
Vyhláška č. 169/2016 Sb., ze dne 12. května 2016, o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr platí již více jak dva roky a přesto jsou soupisy stavebních prací jako povinná součást zadávací dokumentace na veřejné zakázky na stavební práce neustále příčinou žádostí dodavatelů o vysvětlení zadávací dokumentace a s tím pak spojeným prodlužováním lhůty pro podání nabídek a někdy i rušením zadávacího řízení.
Podle ustanovení § 98 ZZVZ může zadavatel vysvětlit zadávací dokumentaci, pokud vysvětlení zadávací dokumentace s případnými souvisejícími dokumenty uveřejní na profilu zadavatele, a to buď z vlastního podnětu, nebo na základě žádosti některého z dodavatelů. Vysvětlení zadávací dokumentace je v současné době standardní proces, kdy dodavatelé požadují u většiny zadávaných veřejných zakázek vysvětlení, doplnění či upřesnění zadávacích podmínek. Zejména u veřejných zakázek na stavební práce jsou dotazy či žádosti dodavatelů směřovány k soupisům stavebních prací, dodávek či služeb a často právě na základě položených dotazů dochází ke zpřesnění předaných podkladů. Při tomto vysvětlování či upřesňování zadávací dokumentace mohou nastat určité situace, jejichž řešení není zcela jasné a jednoznačné.
V současné době začíná vzrůstat počet dodavatelů (zejména zahraničních), kteří k prokázání své kvalifikace používají jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (JEO) ve smyslu § 87 ZZVZ.
Nařízením vlády České republiky č. 471 ze dne 22. 12. 2017 byly upraveny finanční limity veřejných zakázek. Od 1. 1. 2018 platí následující finanční limity výše předpokládané hodnoty pro volbu formy zadávacího řízení pro veřejné zakázky:
Od 1. 1. 2018 vstupuje do účinnosti změna zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle které dochází ke změně v souvislosti se zjišťováním údajů o skutečném majiteli dodavatele. Tato změna s sebou přináší i změny spojené s postupem zadavatele.
Pokud hodnotící komise nebo zadavatel rozhodnou o tom, že některá z nabídek obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (viz § 113 ZZVZ), je povinností zadavatele odeslat takovému účastníkovi zadávacího řízení žádost o zdůvodnění jím nabídnuté mimořádně nízké nabídkové ceny (viz § 48 odstavec 4 ZZVZ - zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna).
V některých formulářích ve Věstníku veřejných zakázek či Úředním věstníku Evropské unie je povinností zadavatel identifikovat, zda zakázka byla zadána malému či střednímu podnikateli, přičemž formulář odkazuje na směrnici Komise 2003/361/ES. Tento údaj je vyžadován pro Formuláře F03 Oznámení výsledků zadávacího řízení v bodě V.2.3, CZ 03 Oznámení výsledků zadávacího řízení v bodě IV.3.3 a F20 Oznámení o změně v bodě V.2.3.
Podle nového ustanovení § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek je umožněna větší variabilita ve smluvním vztahu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Zákon nyní od 1. 10. 2016 umožňuje provádět nepodstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku bez nového zadávacího řízení, a to v několika možných alternativách.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., přináší proti předchozí právní úpravě několik nových ustanovení či postupů zadavatelů. Jedním z nich je i ustanovení § 46 citovaného zákona, podle nějž může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Podle následného ustanovení v § 46 odstavec 3 zákona pak platí, že za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek. Z těchto ustanovení lze dovodit, že oprava položkového rozpočtu předloženého v nabídce dodavatele je možná, pouze však na základě žádosti zadavatele, kterou zadavatel vyzve dodavatele k objasnění předložené cenové nabídky. Dodavatel sám o své vůli nemůže položkový rozpočet po podání nabídky opravovat, a to ani v případě, kdy si je vědom nějaké vady v něm.
© 2017, RTS, a.s. | Lazaretní 13 | Brno | 615 00
Obsah tohoto webu můžete stahovat k využití pouze pro své osobní nekomerční potřeby. Není dovoleno tento obsah pozměňovat nebo dále reprodukovat.
Web ani žádná jeho část nesmějí být kopírovány, uchovávány v rešeršním systému nebo přenášeny jakýmkoli způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu, ani zveřejněny bez předchozí dohody a písemného svolení provozovatele.